Historie Šance
Jak to všechno začalo
Vznik hudební skupiny Šance (tehdy ještě bez názvu) se datuje k létu roku 1986. Podnět ke vzniku vzešel od jednoho z nestorů muziky v Českých Budějovicích Vládi Koupila přezdívaného Pštros. Po několika společných hospodských hraních, které jsme s Pštrosem absolvovali, seznámili jsme se s Jardou Jandou, který byl ochoten hrát kontrabas k našim dvěma celkem bezvýrazným kytarám. No a těleso bylo pohromadě. Faktem je, že v této podobě jsme snad neodehráli ani jedno oficiální hraní. Jarda velmi brzy skončil a v kapele ho nahradil na dlouhou dobu Bernard Dubský, který již hrál basu elektrickou. V tomto časovém horizontu přivedl Pštros do kapely i dalšího člena, který hrál na bendžo a zpíval, a to Mildu Růžičku. Vzhledem k tomu, že jsme se rozšířili na čtyři členy, usoudili jsme, že je čas prorazit do špičky naší country, bluegrass a folk music. Skladby jako Jessie James, Lákání, Dědečkovo hodiny a další nám k tomu měly napomoci. Sehnali jsme zřizovatele (pro mladší generaci - šlo o jakéhosi společensky politického garanta, v té době to byla nutnost), který nám částečně pomohl s aparaturou. Jednalo se o Městský národní výbor v Rudolfově, jehož tajemníkovi jsme v té době hráli i na svatbě. Jak vidíte, spolupráce byla celkem na slušné úrovni.
těžké začátky
Nerad bych zapomněl na to, že jsme v té době provedli na tehdejší dobu nevídaný tah a do country muziky jsme angažovali bubeníka ing. Michala Slámu, který se na dlouhou dobu stal organizačním kápem celé kapely. Domnívám se, že jsme v té době byla první kapela (míněno v Č. Budějovicích), která dosadila do tohoto žánru na country bály bicí. Bylo to zajímavé období, ale zpětně musím říci, že jsme netvořili vlastní skladby a ani se nám nepodařilo vytvořit si svůj vlastní sound.
Karel a benžo ?!
Za jeden z mezníků ve vývoji stylu a směru, kterým se teď kapela ubírá, byl příchod tehdy hlavně bendžisty Karla Zatloukala. Nedá mi, abych nevzpomněl na první setkání s Karlem. Zastihli jsme ho s Pštrosem doma a předložili mu solidní nabídku ke vstupu do kapely (tehdy již Šance). K malému nedorozumění došlo posléze, když jsme zjistili, že Karel sice shání kapelu, ale nejraději bigbeatovou, ve které by mohl hrát na elektrickou kytaru. Argumentoval tím, že nemá bendžo a že kdyby ho měl, tak by snad i na něj hrál. No prostě dělal vše proto, aby nás uctivě a slušně vypoklonkoval. Ovšem podcenil Pštrosáka. Ten mu ještě ten samý večer bendžo opatřil a donesl až domů. A nebylo to ledasjaké bendžo, jeho stavitelem byl člen legendární skupiny Bobři, p.Kraus; no a Karel už nemohl couvnout.
Bernie-Franta-Pštrosák-Michal-Karel
A zase změna
V další etapě skupiny došlo ke značnému posunu. Vliv Karla Zatloukala, který měl největší předchozí zkušenosti s hraním (skupiny Pražce-country, Zoufalci-country, Dynamit-hard rock) postupně narůstal až vyústil v první personální změny a změnu kapelního soundu. Vláďu Koupila nahradil kytarista Radek Galeta a na basovou kytaru přišel Karlův bývalý spoluhráč z kapely Zoufalci Vláďa Křešnička. Kapela se začala orientovat na moderní elektrifikovanou country music. Bohužel díky nedostatku volného času kytaristy Radka Galety došlo v roce 1991 k další změně a přišel Petr Ječmínek, který do kapely přinesl kromě své kytary také klávesy. Ani tato sestava se však nezdála být vyhovující a v roce 1993 nahradil bubeníka Michala Slámu Václav Kahuda. Tato sestava již značně posunula projev kapely od moderní country ke country rocku. Kapela byla ve výborné formě a výsledkem toho byly první nahrávky - dvě skladby na albu Jihočeská Dvorana. Podařilo se nám sehnat zkušebnu, kterou nám mohli všichni závidět. Zkoušeli jsme totiž v Jihočeském rozhlase. Z pera Vládi Křešničky vzešly také první texty, ke kterým dodával hudbu Karel Zatloukal (pouze vybíral, skládání snad ještě přijde). Čas šel a trochu hektický způsob života, který přinesla sametová revoluce, nakopl kapelu do zatím snad poslední etapy. Všechno začalo nevinně. Na jednom z pravidelných hraní v hotelu Máj Venca Kahuda oznámil, že v Šanci končí. Jeho odchod a zřejmě i ponorková nemoc v kapele znamenala odchod skupiny ze scény na téměř tři roky.
Venca-Vláďa-Karel-Franta-Petr - zkouška v rozhlase
To už je dvacet let ...
Na znovuzrození kapely jsem začal pracovat na přelomu let 1996-1997. Ze starých členů jsem přesvědčil Karla Zatloukala a Petra Ječmínka. Vláďa Křešnička již byl zaháčkován ve skupině Weekend a bývalého bubeníka jsem už neoslovoval. V té době skončilo ve skupině Country Roll "spodkové duo" a tak jsem angažoval Míru Pekárka na basu a Pavla Skupnika na bicí. Začala zatím poslední etapa skupiny Šance. Protože jsme neměli textaře, tak jsem se této činnosti ujal a pokračovali jsme tam, kde jsme před pauzou skončili. Natočili jsme za víkend propagační demo CD (v roce 1998) za laskavé zvukařské pomoci Roberta Hüttla, na kterém je sedm skladeb, které jsme chtěli původně natočit již v minulém obsazení. A přišly poslední personální změny. Kapelu opustil Pavel Skupnik, který neodolal vábení Metroklubu. Místo něho přišel Jirka Libertin. Posléze odešel Míra Pekárek, kterého nám zlanařil Drobek. A toho nahradil Libor Pokorný. Tato formace hraje spolu doposud čtyři roky a poslední roky hrajeme i jako doprovodná kapela Country Rangera Jirky Veissera. Za jeho účasti jsme v roce 2005 natočili živé demo album, které obsahuje nejen nové písně skupiny Šance, ale i naše společné písně. Toto živé demo je předzvěstí chystaného prvního oficiálně vydaného alba, které budeme natáčet letos v listopadu (2006) ve studiu Prodigy Sound v Českých Budějovicích. Bude to pro nás takový hezký dárek k dvacetinám a zároveň důstojné shrnutí naší dvacetileté pouti.
Ražice s Jirkou Veisserem
Po třech vydařených letech jsme však museli vyřešit další personální změnu. Místo basisty Libora Pokorného, který díky svému náročnému zaměstnání přestal "stíhat" a rozešli jsme se jak profesně tak lidsky, se vrátil k naší velké radosti "ztracený syn" Vláďa Křešnička. Tato změna v září 2010 nám pomohla k zlepšení celkového výkonu kapely a přinesla zdravý intelektuální vítr do kapely. Vrhli jsme se do skládání nových písniček do našeho repertáru, tentokrát 100% vlastních autorských. Držte nám palce ať se dílo podaří.
Chtěl bych poděkovat všem, kteří kapelu Šance na této dlouhé pouti reprezentovali anebo provázeli.
František Nejedlo